Zamyšlení nad liturgickými texty z neděle 18.10.2020

Liturgické texty 18.10.2020 - 29. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Iz 45,1.4-6 - Vzal jsem Kýra za pravou ruku, abych mu podmanil národy.

Žl 96 (95), 1+3. 4-5. 7-8. 9-10a+c Odp.: 7b - Odp.: Vzdejte Hospodinu slávu a moc!

2. ČTENÍ 1Sol 1,1-5b - Vzpomínáme na vaši víru, lásku a naději.

EVANGELIUM Mt 22,15-21 - Dávejte, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.

Texty možno stáhnout zde: http://www.katolik.cz/kalendar/vypis_lit.asp?d=18&m=10&r=2020#C1

Zamyšlení nad texty:

Zdravím vás všechny, co si přečtete tento příspěvek, zejména pak ty, se kterými jsme se setkávali nad Biblí v Zubří na faře. Jak je patrno, situace nám moc nepřeje, abychom se mohli vidět nějakou dobu osobně. Pokusím se aspoň touto formou zamyslet se nad texty Písma z neděle, jak jsme byli zvyklí.

V 1. čtení prorok Izaiáš zprostředkovává Hospodinovo slovo o perském králi Kýrovi. Zde je potřeba si opět připomenout babylonský exil, protože k této události se úryvek vztahuje. Po dobytí Judska babylonským králem Nabuchodonozorem následovalo vyhnání elit židovského národa od roku 597 před Kristem a také zboření jeruzalémského chrámu. Tato skutečnost způsobila silné trauma a bolest. Židé totiž ztratili svůj běžný způsob setkání s Hospodinem – při obětech v chrámu a skrze své představené. Běžní obyvatelé Judska tak zůstali osamoceni.

Tato situace dala na druhou stranu podnět k redakci stávajících a sepsání dalších knih Starého zákona. Především židovští představitelé, kteří se ocitli v Babylonské říši, začali chápat důležitost psaného textu pro uchování a předávání víry. Kupříkladu do této doby se dle odborníků také datuje vznik veršů, které jsou na samém začátku celé Bible. Stvoření světa v sedmi dnech mělo za cíl mimo jiné utvrzovat v tom, že Hospodin je nejvyšší Bůh, který dává světu řád, navzdory nucenému pobytu v cizí zemi, kde byli židé konfrontováni s jinými bohy. A když se drží i v této situaci pravidel, např. dodržují sedmý den odpočinku (šabat), jsou ve shodě s Hospodinovým záměrem.  

Vrátíme se k našemu úryvku. Perský král Kýros je zde zmiňován, protože je to ten, který přemůže babylonskou říši a umožní zmíněným židovským elitám návrat do vlasti a relativní náboženskou svobodu. Tento text je součástí Knihy útěchy (označován jako druhá kniha Izaiáše, konkrétně kapitoly Iz 40-55). Tato kniha vychází z doby exilu a snaží se potěšit židovský národ mimo jiné i nadějí na záchranu perským králem. Je zajímavé, že Kýros je zde nazýván pomazaný a přímo vyvolený samotným Hospodinem. Toto evokuje podobnost s vyvolenými izraelskými králi, zejména pak Davidem, pomazaným prorokem Samuelem pod přímým vedením Hospodina. Zajímavější je to o to více, že perský král byl nežid, tj. pohan a cizinec, a od těchto osob se měli židé vždy odvracet. V textu je dokonce zmíněno, že Hospodina perský král vůbec nezná. Hospodin si tedy povolává k záchraně někoho, kdo se vymykal z tehdejšího židovského vnímání pravověrnosti.

Bůh dokazuje, že si ku pomoci pro své záměry může povolat i člověka, který je nevěřící a Boha vůbec nezná. Kdybychom se zamysleli nad projevy Boha v našem životě, jistě bychom našli Jeho impulzy i skrze lidi a situace, kde bychom to nečekali.

Přesuňme nyní pozornost ke čtení z evangelia sv. Matouše. Na začátku úryvku jsou zmíněni farizeové, kteří „odešli do Ježíše a uradili se…“ Je vždy dobré vnímat celý kontext Písma tj. v jaké situaci a dějové linii se nacházíme. A zmíněná věta přímo nabádá k tomu, podívat se na předchozí verše (Mt 22, 1-14). V nich Ježíš předkládá podobenství o hostině a svatebním šatě, což jsme slyšeli minulou neděli. Farizeové tedy slyšeli podobenství o tom, jak se ti, kterým bylo pozvání na svatební hostinu určeno prioritně, odmítli zúčastnit, a tak byli přijati na svatbu všichni, které služebníci našli jen tak na rozcestí – dobří i zlí. Dá se předpokládat, že když byli farizeové vzdělaní, což se o nich běžně vědělo, tak byli také inteligentní. Tudíž zřejmě pochopili, že Ježíš mluví o nich – neboť oni se považovali za vyvolené hodovat jednou s Hospodinem. Nyní Ježíš mluví o tom, že se sami vylučují z této nebeské hostiny, a to je muselo velmi rozčílit.

Jak tedy čteme v našem úryvku, tak nešli za Ježíšem sami, ale poslali učedníky s herodovci. Herodovci, už podle názvu, byli stoupenci tehdejšího krále Heroda Antipy, trpěného Římany. Tudíž se dá očekávat, že byli zastánci placení daně. Naproti tomu farizeům se nezamlouval král Herodes ani daně. Vzpomeňme na celníky (výběrčí daně z řad samotných židů), kteří měli cejch hříšníků a bylo na ně pohlíženo přes prsty. Platit daně se koneckonců příliš nezamlouvá ani dnes nám.

Ovšem farizeové zřejmě netoužili dozvědět se od Ježíše, jak jednat v politických otázkách. K tomu podle exegetů ani tento úryvek neslouží. Farizeové jednoduše chtěli Ježíše dostat, aby se sám uvrhnul do střetu zájmů. Pokud by totiž souhlasil s placením daně, tak si rozkmotří židovský národ, zejména militantně protiřímsky zaměřené skupiny. Pokud by Ježíš odmítal daň zaplatit, tak si proti sobě poštve Římany. Tak, či onak by si ublížil. Ježíš ovšem už od začátku jejich lest prohlédl a jeho odpověď je natolik moudrá, že své protivníky umlčel.

Napadá mě příměr s mnohými, dle mého pohledu neplodnými, diskusemi na sociálních sítích, kde se často jedná jen o vyhrocování diskuse a zaplétání se do malicherností. Jestli by nebylo lepší se k takovým diskusím postavit zmíněným způsobem. Bez zjevného přiklonění na žádnou stranu sporu, přijmout zdravý a vyvážený postoj bez toho, abych konflikt více rozdmýchával.

Ještě poznámka k obrazu. Na denáru byl obraz císařův, a proto mu také náleží. V první kapitole knihy Genesis ve 26. verši je uvedeno stvoření člověka tak, aby byl obrazem Božím. Je na nás otisknut obraz samotného Boha, a proto náš vlastní život náleží jen Jemu.  

Ještě se na závěr vrátím ke zmiňovaným okolnostem židovského exilu za babylonské říše. Možná některé napadla blízkost s naší situací v nynější době. Podobně jako židé neměli chrám a také své představené, tak i my jsme ochuzeni o možnost slavit mši svatou v kostele a celkově máme kontakt ve farnosti omezen.  Židé byli tehdy vedeni obrátit svou pozornost k Písmu, ze kterého čerpali Boží blízkost.

Toto může být povzbuzení i pro nás. V této neblahé době se tak nabízí o to intenzívněji možnost otevřít Bibli a potkávat se s Bohem v Jeho živém slově.

Budu rád, když připojíte nějaký komentář (myšlenku, zaujetí, dotaz, námět…), a tak se aspoň touto formou můžeme obohatit navzájem.

S přáním Božího požehnání

Martin S.